Jedna velká povídková kniha...


,,Doufám,že nikdy nenastane den,kdy...
se samo Menu rozhodne se smazat."

,,Jsem pacifistka,neuznávám násilí."
Při Bleachi: ,,Jo! Do něj,do něj! Dej mu! Zmlať ho už,sakra!"

,,Považuji se za vzorný příklad pro příští generace.
. . .
Pokud se jedná o yaoi."

Aktuálně:

Novinky povídkové knihy:


Připravuje se: 100% Playboy 4.díl (hotovo z 70%)
Možná Kahleet 6.díl -> poslední díl (možná) (hotovo z 0%)
Change me?! It never! 2.díl (hotovo z 45%)

Oznamy: Black Master se pozastavuje, protože ho přepisuju, jelikož jakožto a protože je to je moje první yaoi, který je ke všemu mnohem horší, než jsem si myslela, kýčovitější, nedomyslný a plný chyb a kravin.

Nové básničky:
Oznamy:

Pro zlepšení nálady: Anjel / Tady / Zde

Hudba:

Videa:


Puzzle týdne:



Diplomy: za Sb pro Konan-chan: bude






Kahleet 5

28. listopadu 2011 v 18:57 | Akira |  Kahleet


Konečně tu něco je!! Ehm ehm,gomen Ewi-chan,ale nějak jsme se míjely... Eh...taky se vám zdá,že náplň slibovaného yaoi se jaksi vytratila? xD Nevadí,až se dokopu k poslednímu dílu,vynahradím vám to a třeba napíšu i bonusovou kapitolu. Ty já ráda. =D Každopádně,enjoy!

Btw.: jsem přibližně v polovině dalšího dílu 100% Playboy a slibuju,že to bude masóóó!! ... Pochopte jebe mi,dostala jsem plusko z těláku a jediná ( z Basketu ...?! ) ,nezapomenutelné. =D






Jeho tělo bylo zraněné.Jeho srdce bylo zraněné.Jeho mysl byla zlomená.Jeho meče byli zlomeny.Klečel na zemi se skloněnou hlavou a se zavřenýma očima vnímal nestálý teplý vítr.Znova...Jeden ze samurajů mu držel ruce za zády a další mu je spoutával.Neměl kam utéct.Prohrál.Veděl,že prohraje.Veděl to od začátku,co sem přišel.Nikdy nebyl dost schopný,aby dokázal někoho zachránit,někoho ochránit nebo se někomu posmtít.Jsem tak neuvěřitelně slabej,že bejt teď volnej vrazim si facku.Tak kdyžtak až v lochu...No tak moment!Co to ten pošuk jako teď dělá?!
,,Opovážil ses vztáhnout ruku na našeho velectěného císaře.Za to zaplatíš životem!" zahlásil důležitě dunivým hlasem samuraj,co mu spoutal ruce,zatímco vytahoval svůj meč.Itou zavřel oči a čekal náraz.Bylo jasné,že se ho chystá popravit hned na místě.Skoro cítil jak se samurajová ruka zvedla a posléze,když s ní máchnul dolů míříc na Itouúv krk.
,,Zadrž!" ozvalo se a dlouhý naostřený meč se zastavil těsně u jeho šíje.Itou lehce nadzvedl hlavu, okamžitě věděl,kdo to je.Navzdory situaci nakrabatil obličej do otráveného výrazu.Tenhle starej šedej paprika pořád žije?Pomalým krokem se došoural až k nim,zastavil se před Itouem a svými tlustými brýlemi si ho prohlédl.
,,Jakožto poradce pána Zakeie,žádám pro našeho bývalého důstojníka soud jež rozhodne trest za jeho činy!" zvolal do davu samurajů.Po několika vteřinách ticha nikdo Itouem trhl vzhůru a donutil ho se rozejít směrem k věznici.Tak ten dědula tu má ještě nějakej respekt?Ale ač mu jde o cokoliv stejně umřu jak chycená myš.V prázdné od vchodu nejvzdálenější celé ho připoutali ke zdi,zacvakli zámek na mřížích a dál se jím už nezabývali.Takže...bude to nadlouho?Mám se tu teď ukájet ze svých činů?Uběhlo několik hodin a přišel úsvit.Itou uslyšel kroky blížící se k jeho cele.Starý muž,který zdržel Itouovu popravu odemkl zámek a vešel do cely.Za ním dovnitř vešli další dva samurajové.Itouové byli čímsi povědomí.Neznají se náhodou?Přistoupili k němu,odpoutali ho a donutili postavit.Nyní ho oba drželi mezi sebou.
,,Bylo rozhodnu o tvé okamžité popravě,Itou Saigene." prohlásil.
,,A co ten soud?" sykl a vzdorovitě se strážným pokoušel vytrhnout.Ale drželi ho příliš pevně.
,,Byl zamítnut hned po vznešení žádosti,bohužel mé pravomoce tomu nedostačují.Chtěli to vyřešit ihned." odvětil klidně možná trochu posmutněle muž.
,,Teď když je císař mrtvý,zastupuje jeho místo správce a ten si přeje tvou smrt.Za pár minut budeš popraven na veřejném popravišti." řekl a vyšel z cely a pokračoval ven z věznice.Itou zpoutaný samuraji byl donucen jít za ním.Podruhé vyšli obloukovitým vchodem.Ocitli se na nádvoří.Itou musel přivřít oči.V cele,kde byl nebylo okno,které by propouštělo alespoň kapku měsíčního svitu,panovala v ní nepropustná tma a teď se do jeho očí opřelo světlo vycházejícího slunce.Jeho poslední východ slunce.Vojáci na popravišti přilákali davy lidí,proto když trestanec dorazil,museli mu vytvořit mezi lidmi průchod až k dřeveným schůdkům.Itou stál konečně před nimi.Sám,se spoutanými rukami,se smíšenými pocity.Možná byl samuraj,ale jiný než ti všichni okolo něho a které kdy potkal.On se bál smrti.Za svůj život vyděl mrtvých lidí příliš mnoho.Když byl sotva desetileté dítě musel jako budoucí císařský důstojník sledovat nemálo poprav na tomto místě,očekávalo se to od něj.Očekávalo se od něj,že se stane velitelem císařovi armády.Nelítostným bojovníkem,co se nebojí zabít a neváhá kdykoliv pro císaře zemřít.Neměl strach do té doby než se jí natolik přiblížil.Teď ho od ní dělilo šest dřevěných schodů na vyzdvižený prostor,kde na něj čekal jeho definitivní rozsudek,velká naostřená čepel zahnutá do oblouku.Vojáci stojící za ním ho popostrčili,on však udělal pouze půl krok nic víc.Tentokrát ho už nic nezachrání.Žádnej Rin už znovu neobětuje sebe,aby zachránil jeho.Sakra.Fakt to takhle skončí?Na čele se mu perlila krůpěj potu.Bojoval sám se sebou.Mohl se skusit otočit a utíkat,co nejdál.Ale nikdy by nedokázal uniknout,zemřel by pod palbou připravených šípů.Dav lidí začal být netrpělivý.Ozýval se šepot plný očekávání,co udělá.
,,Tak už si pohni!" vrátil ho do reality hlas muže stojícího vedle schůdků.Itou se bezděčně rozhlédl kolem sebe jakoby hledal poslední naději.Minul pohledem dva samuraje,co ho sem přivedli,bývalého poradce předešlého císaře,pak i popravčího a osobu v černém plášti s kapucí staženou hluboko do obličeje.Když viděla,že si jí všiml,okamžitě zmizela v davu.Ne,nebyl tu nikdo,kdo by mu mohl a dokázal pomoci,tomu zbabělci,který za svůj život nedokázal vykonat jeden jediný důležitý úkol.Odhodlaně stoupl na první schod.Není důvod to protahovat.Vyšel až nahoru a šouravým krokem došel až k popravčímu.Ten mu přikázal kleknout před něj.Itou udělal co chtěl.Klekl a sklonil hlavu.Cítil nápřah a zašumění v davu.Připravoval se na úder.Skoro už cítil ostří na svém krku,které se ale náhle zastavilo se zaskřípěním od jinou zbraň.Itou to nechápal,nevěděl proč a jak,ale byl živý.Za ním se ozvalo řinčení zbraní.Odvážil se otočit,ale stále klečel.Před jeho očima se mihl plášť té postavy,kterou zahlédl před tím.Osoba se k němu najednou otočila a on se nestačil divit,když několika hbitými pohyby stála u něho a nohou ho zkopla dolů z popravního placu.
,,Cože..?" nechápal Itou dál.Co se tu teď sakra děje?Dopadl na tvrdou zem.Než si stihl postěžovat na bolestivý náraz,někdo ho popadl za paži a táhl od popraviště do jedné z temnějších ulic.Vzpamatoval se a rozeběhl se,stejně jako ten,kdo ho vedl.Podíval se na něj.Na sobě měl stejný plášť jako ten předtím,taky kapuci hluboko staženou do obličeje,jen byl o něco vyší než ten první.Kolem něho z protisměru náhle vyběhlo několik takto oblečených postav.Co tohle je?Film o spiknutí přízraků?Za sebou uslyšel různé pokřiky,křik a skřípot spousty zbraní.Na náměstí u popraviště nastal chaos.Neměl ale čas se tím zabývat,osoba pod pláštíkem schovaná zrychlila běh.Po chvíli zabočila do jedné postranní uličky a náhle se zastavila.Div to ní Itou nevrazil.Sehla se k zemi a nahmala volnou dlaždici a po rozhlédnutí zda je nesleduje nepřítel ji odkryla.Pod ní zelo schodiště.Vybídla Itoua,aby šel první a ten bez zaváhání poslechl.Neměl co ztratit,pokud je jeho osudem smrt,tak zemře.Slezl po žebříku až dolů a ocitl se ve velké kamenné místnosti,kterou podpíralo několik mohutných kamenných sloupu.Na každé stěně hořely tři louče,které místnosti dodávali tajemný nádech.Osoba kolem něj jen mlčky prošla a posadila se na chladnou zem u stěny kolmo té,kde byl žebřík.Po chvíli uslyšel zvuk znovu zvedání dlaždice,ale teď to bylo kvůli ozvěně o něco hlasitější.Po chvíli se dole začali objevovat další a další lidé v pláštích.Znovu se ozvalo skřípění kamene,teď jak se tajný průchod zavíral.Jakmile byl dole poslední,všichni se začali sundavat pláště.Byli mezi nimi muži i ženy.Dokonce zahlédl i dva chlapce,které odhadl,že mohli mít přobližně stejně let jako Rin a on sám.Též dva samuraje,kteří ho vedli na popraviště.Mezi sebou si teď poplácávali,smáli se a odkládali zbraně.Osoba,která šla poslední a dosud měla plášť došla až k Itouovi.Přímo před ním si sklopila kapuci a zadívala se přímo na něj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alsh Alsh | 28. listopadu 2011 v 19:45 | Reagovat

Úžasné =) už se těšim na pokračování =)

2 Ewilan Ewilan | Web | 28. listopadu 2011 v 20:27 | Reagovat

ty mě zabiješ....co ten konec? honem další díl...jsem trochu nedočkavá xD já ted moc na icq nejsem :( ,ale změním to xD

3 Saki-san Saki-san | Web | 3. prosince 2011 v 20:16 | Reagovat

:3 na 100%Playboy-e se těším:D

4 Ichigo Ichigo | Web | 18. prosince 2011 v 22:47 | Reagovat

Ahoj :) o video s budeš muset stáhnout nejspíše na ulozto.cz ale nevím, jestli jsou tam všechny díly nebo co tam vlastně je .) já jsem se na to totiž koukala s aj titulkama na youtube :D :D Titulky najdeš na Akihabara.cz :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.