Jedna velká povídková kniha...


,,Doufám,že nikdy nenastane den,kdy...
se samo Menu rozhodne se smazat."

,,Jsem pacifistka,neuznávám násilí."
Při Bleachi: ,,Jo! Do něj,do něj! Dej mu! Zmlať ho už,sakra!"

,,Považuji se za vzorný příklad pro příští generace.
. . .
Pokud se jedná o yaoi."

Aktuálně:

Novinky povídkové knihy:


Připravuje se: 100% Playboy 4.díl (hotovo z 70%)
Možná Kahleet 6.díl -> poslední díl (možná) (hotovo z 0%)
Change me?! It never! 2.díl (hotovo z 45%)

Oznamy: Black Master se pozastavuje, protože ho přepisuju, jelikož jakožto a protože je to je moje první yaoi, který je ke všemu mnohem horší, než jsem si myslela, kýčovitější, nedomyslný a plný chyb a kravin.

Nové básničky:
Oznamy:

Pro zlepšení nálady: Anjel / Tady / Zde

Hudba:

Videa:


Puzzle týdne:



Diplomy: za Sb pro Konan-chan: bude






Black Master: Dark Star 20

9. října 2011 v 12:29 | Akira |  Black Master: Dark Star




Kai:


Yeah.....pekelný probuzení to bylo.......
,,Au....moje hlava....." ozvalo se odněkud.Zaměřil jsem cíl a zjistil,že Seera už je taky vzhůru....Už?Idiote,jsou tři hodiny odpoledne.....
,,Přehnali jsme to..." zabručel Seiji a protřel si zarudlé oči.Protože na mě ležel Akira,tak abych ho nevzbudil,mohl jsem jen lehce pootočit hlavu a podívat se na náš poslední páreček.Něco málo jsem si ze včera pamatoval,takže pořád spící Hideaki s Kazuyou,klidně si vychrupující pod stolem mě ani moc nepřekvapili.
,,Takže....z tohohle vyplývá,že jsme buď měli parádní opici a nebo jsem všichni teplouši.." vyřkl tiše Seiji to,co bylo,myslím,právě v myslích nás všech bdících.
,,A nebo oboje." dodal ještě tišeji.
,,Čéče,kmotře,to musela bejt kalba jak prase,nic s nepamatuju." zívl Seera.
,,To buď rád." ujistil jsem ho upřímně.To,co jsem si pamatuju já bohatě stačí.Stačí na to,abych hned teď šel někam na hezké místo vykopat si hrob.Pak bych do něj vlezl a zase vylez,abych se zahrabal.Parádní kocovina toto,tohle moje image nepřežije.Hlava pěkně bolí.....
,,Jo,mimochodem Kaii?Můžu vědět,co to máš obmotaný kolem ruky?" zeptal se Seera.
,,Huh?Co je z mojí pravou...Ááá,kde se to tu vzalo?!" kolem mé ruky si vesele obkvétaly ty Akirovo slavné černé růžičky.Sakra,úplně jsem na ně zapomněl...Opatrně jsem Akiru odsunul stranou a začal ze sebe strhávat ty otravný šlahouny,který jako by pořád rostly.K sakru...
,,To nic,nevšimejte si toho,hehe - Do prdele,Akiro!Ty kreténe,vzbuď se už!" ony šlahouny mě začali jaksi omotávat a škrtit...Trochu víc škrtit...
,,Do řitě,Akiro!Jestli mě udusí tvoje přebytečná síla zatímco tu hnípeš na podlaze,osobně ti garantuju,že vstanu z mrtvých a přijdu tě zabít!"
,,Neřvi tak,už se budím..." konečně otevřel oči a zamžoural na mě ukrytého v klubku výhonků plných trnů.
,,Ou...tohle může být problém.A vlastně proč se přede mnou schováváš v tom stromě?"
,,Já se neschovávám a hlavně to není strom,ty debile!Když už tak keř!"
,,Jo máš pravdu...asi.Nevěřím,že to není strom.Takže...jak se to asi ruší...?
,,Nedělej si ze mě prdel.Ááá...Nemůžu dýchat...Bolí...Umřu...
,,Chápe někdo,co se to tady vlastně děje?" ozval se Kazuya.Zjevně ho probudilo mé velice tiché nadávání.
,,Netuším,asi si hrajou." odpověděl Hideaki.
,,A kde se tu vůbec vzaly ty růže?" přidal se Seera.
,,Mě by víc zajímalo,co Kai myslí tou Akirovou přebytečnou silou... Hej hej,Kaii-kun?Slyšíš mě?Co se to tu vlastně děje?"
,,Co se tu děje?Snad vidíš,Seiji...!"
,,Jo!Už to mám!" luskl najednou Akira prsty a květinky černé se rozpadly v prach.
,,Ákiró ~ ~,ty hajzle.Tos udělal schválně,že jo?"
,,Jo."
,,Em...Cože?"
,,Bylo to schválně.Blbečku,rostliny samy neútočí,myslím,že obvykle se ani nehýbou.Teda pokud do toho nepočítám démonické rostliny ze skleníku mé rodiny...A to je za to,že jsi mě udělal tady před nima!Ty jeden!Jaks sis tohle mohl dovolit k vznešenému upírovi jako jsem já?!" vybuchl.
,,Vznešenému?" zopakoval Hideaki.
,,To je to,co tě zarazilo?!" hlesl jsem a nevěříčně zazíral.Je ten kluk v pohodě?
,,Myslíš to,že je Akira upír?To vím."
,,On je upír?" zeptal se přiblble Seera.
,,Vždyť si ho slyšel.Co se týče mě,vím to přibližně od tý doby,co jsme ho dvakrát viděli projít chodbou,zpomínáš Kazu?Pak jsem trochu pátral.Moc podrobností nevím,ale že máš něco společného s klanem Saintů?"
,,Hej teď nevim,ale není trochu špatný,že to teď ví tolik lidí?" optal se Kazuya.
,,Vlastně ani ne,mezi lidmi z podsvětí jsou upíři dost známý,tedy pokud se jedná o nájemné vraždy,jsme dost žádání.Tohle sice neplatí pro Sainty jako já,ale-"
,,Ušetři nás toho,proč si nic neřekl?Kaii,tys to věděl,proč sis to nechal pro sebe?" skočil mu do řeči Seera krapet naštvaně.
,,Nebyl důvod." opáčil jsem s klidem.
,,Jak nebyl důvod?!"
,,A co bys udělal kdybys to věděl,hm?" očividně jsem položil zákeřnou otázku,vypadal,že neví,co říct.
,,Takže?Jak to je?" otočil se Seiji na Akiru.Ten vzdychl.
,,Celým jménem se jmenuji Hiwatari Lure Noblesse Saint Claim Akira.A ano,jsem upír a patřím do nejvznešenějšího klanů upírů.Jste už všichni spokojení?"
,,Tak nějak,ale vysvětli mi,jak je možný,že jsme tě viděli na tý chodbě dvakrát?" otázal se Hideaki.
,,To nevím,ale mám jisté podezření."
,,Jisté podezření?" zamračil jsem se.
,,No,jestli se stane ještě něco takového,tak vám to vysvětlím."
,,A proč nám to nevysvětlíš teď?" Seiji vypadal,že to nějak nemůže přijmout.Asi přišel čas vypotit ze sebe něco chytrého a rozumného.
,,Seiji-kun,ty máš určitě taky nějaká tajemství,která nechceš aby někdo jiný znal,ne?" tak to bylo opravdu hódně chytré Kai-chan.
,,Cože?"
,,Kdyby to bylo opačně,líbilo by se ti,kdybych z tebe třeba já začal tahat informace?A najednou se staneš tím špatným?"
,,Dobře dobře,chápu," vzdychl ,,Ale ty!Hideaki!Ty jsi o tom taky věděl,nemyslete si,že vám třem to jen tak odpustím."
,,A proč to vlastně tak řešíš?"
,,To protože...ale nic...Jdu si lehnout...do postele..." řekl Seiji a se Seerou v patách se vrátili do svého pokoje.
,,Myslím,že už není,co řešit," prohodil Hideaki a zívl ,,Kazu-chán,půjdeme k nám?" otočil se na blondýna.
,,Myslím,že jo." zamrkal na něj laškovně.Pak už jsme v obýváku zbyli jen já a Akira.
,,Pěkně ses prořekl,teď tě nějspíš nesnáší."
,,A taky mi nevěří."
,,Nechci ti kazit iluze,ale myslím,že si vypadal nespolehlivě hned od začátku.Tvůj orál se zmrzlinou na klacku na ně musel tehdá udělat skutečně dobrý dojem."
,,Ale tys mě přijal." podotkl.
,,To ano." usmál jsem se na něj a pak ho políbil.
,,Nedělej si starosti,vyřeší se to a já jsem tu pro tebe."
,,Za tamto se omlouvám." řekl najednou.
,,Za co?" hned jsem nechápal.
,,Za ty růže,bylo to přehnané."
,,V tom případě se omlouvám i já." najednou ke mně nečekaně přistoupil a objel mě.
,,Akiro...?"
,,To je dobrý,jen...takhle chvíli zůstaňme,ano?" přitiskl jsem se k němu,hlavu mi položil na rameno.
,,Jsi první osoba,co se se mnou odvážila promluvit.Nechci o tebe přijít.Věříš mi?Nevadí ti kdo jsem?
,,Blbče." povalil jsem ho na pohovku za ním.Upřel na mě ty svoje krásný oči.
,,Lehneš si vedle mě?" překvapilo mě to.
,,Ty to dneska nechceš?"
,,Jsem unavený,nečekal jsem,co se mnou může províst trocha alkoholu."
,,Dobře,v tom případě spi." políbil jsem ho na čelo a posléze na ústa.Smrskl jsem se na pohovku vedle něj a přikryl nás dekou.
,,Je teprv ráno a my už jdeme spát.Zábavné."
,,Jaký ráno?Jsou tři hodiny odpoledne."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ewilan Ewilan | Web | 9. října 2011 v 20:30 | Reagovat

úžasné xD

2 Alsh Alsh | 12. října 2011 v 21:48 | Reagovat

Tohle je asi to nejlepší co sem kdy četl =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.