Jedna velká povídková kniha...


,,Doufám,že nikdy nenastane den,kdy...
se samo Menu rozhodne se smazat."

,,Jsem pacifistka,neuznávám násilí."
Při Bleachi: ,,Jo! Do něj,do něj! Dej mu! Zmlať ho už,sakra!"

,,Považuji se za vzorný příklad pro příští generace.
. . .
Pokud se jedná o yaoi."

Aktuálně:

Novinky povídkové knihy:


Připravuje se: 100% Playboy 4.díl (hotovo z 70%)
Možná Kahleet 6.díl -> poslední díl (možná) (hotovo z 0%)
Change me?! It never! 2.díl (hotovo z 45%)

Oznamy: Black Master se pozastavuje, protože ho přepisuju, jelikož jakožto a protože je to je moje první yaoi, který je ke všemu mnohem horší, než jsem si myslela, kýčovitější, nedomyslný a plný chyb a kravin.

Nové básničky:
Oznamy:

Pro zlepšení nálady: Anjel / Tady / Zde

Hudba:

Videa:


Puzzle týdne:



Diplomy: za Sb pro Konan-chan: bude






Ginrei - Another dimension - Epizode 6

24. července 2011 v 23:59 | Akira |  Ginrei - Jiná dimenze





,,Daichi Keitaro,Otsuyu Mizuki,Sachi Mizuri,Shinju Asogi a ty..............jak ty se vlastně jmenuješ?" zeptal se Daichi a zkoumavě se zadíval na osobu,nápadně se odlišující od ostatních. ,,Já nemám jméno." zamumlala. ,,Jo aha,tak co kdybychom ti během této mise nějaké přidělili?Nemůžeme na tebe pořád pokřikovat ,hej ty tam,......." ,,Dělejte si,co chcete." vzdychla polodémonka. ,,Co třeba Saika?" navrhl Kiro. ,,To je skvělé jméno,perfektně se k ní hodí." prohlásil Daichi. ,,Souhlasíš?" ,,Je mi to jedno." pokrčila rameny. ,,Tak fajn,to máme vyřešené,takže,co jsem chtěl říct: Vy všichni,co jste zde,jste byli přiděleny na misi Jižní brány.Je mi líto,že volno,které jsem vám slíbil je teď jaksi v čudu,ale slibuji,že vám to vynahradím.Na tuto misi se nejvíce hodíte vy......" ,,To jako,že chcete,aby nás pět se pokusilo spolupracovat?" ozvala se Mizuki ,,Ano,přesně to chci." řekl Daichi klidně a změřil si je pohledem. ,,Tohle je vážná věc a pokud tu věc nevyřešíme hned,tak už nikdy,je to teď naše jediná priorita.Selhání se nepřipouští,bez vyjímky." na chvíli zavládlo úplně ticho. ,,Mimo to,vás nebude pouze pět." ujal se znova slova Daichi. ,,Původně jsem s vámi zamýšlel poslat i Ayame,ale přeci jenom jsem našel spolehlivějšího člověka,než je moje dcera........." ,,A kdo teda?" zajímal se Asogi." ,,Jmenuje se Amaya a přidá se k vám během cesty.No myslím,že jsem vám už řekl vše,co bylo potřeba,všechny informace už vám byli zděleny na radě a už je nejvyšší čas vyrazit.A abych nezapomněl,do doby než se setkáte s Amayou - hime,vám bude velet Mizuri."To je vše,jděte." rozkázal a v dalších dvou vteřinách na jejich místech nikdo nestál."


,,Hale ty,Mizuri,kdo si myslíš,že je ta Amaya?Dělám u N.W už opravdu hodně dlouho,ale o ní jsem v životě neslyšel." prolomil ticho Asogi.Už byli na cestě a jejich první zastávka byla v Nibori - v malém,ale velice známém městě,ze kterého pocházelo teď již spousty proslavených bojovníku z N.W. ,,Já také ne,ale Daichi-sama ji nazval princeznou,takže bych řekl,že bude asi fakt něco." ,,Zasranej Daichi,sám nám o ní nic neřekl,vlastně ani nevíme,jak vypadá." zabručel Asogi ,,Ona už o nás ví a jsem si jistý,že nás pozná hned,až nás uvidí." prohlásila Mizuki ,,Jo pravda,skupinka smíšenejch cvoků je celkem podezřelá." odvětil Asogi ,,Koho si tu nazval cvokem,ty ...." ozval se Kiro,ale byl přerušen ,,Lidi,už jsme tady!" zavolala na ně Saika,která měla před nimi už značný náskok a čekala na ně na konci lesa.Dole pod ní se nacházela v malém údolí vesnice,ve které bylo místo srazu. ,,No dobrý a jak se tam máme dostat?" vzdychla Mizuki,když došla na okraj prudkého srázu." ,,Omlouvám se,tohle byla nejkratší cesta.Mohli jsme jít tou druhou cestou,kterou se dá do vesnice dostat,ale zabralo by to moc času,navíc mě nenapadlo,že pro "vás" bude problém se bezpečně dostat dolů." řekla Saika a zadívala se na ostatní. ,,Pche,není to tak,že bych to nezvládla,jen to vypadá trochu nebezpečně a já chci vydat energie co nejmíň,jsem už unavená z tý příšerný cesty." ohradila se a pohlédla nevraživě na Asogiho. ,,Hej,proč na mě tak zíráš?" ,,A proč se ty tak blbě ptáš?!Nebyls to ty,kdo tvrdil,že zná zkratku?!Kdybysme jen neposlechli tebe a šli cestou,kterou nás sem původně vedla Saika-san,nemusela bych teď mít tak poškrábaný obličej!" ,,Hele,ty to říkáš,jako by to bylo celé moje chyba!Dobře uznávám,že jsem zvolil špatnou cestu,ale do těch trnitých křovisek či co to bylo,jsi sletěla sama!" bránil se. ,,No tak,to stačí!" zasáhl Mizuri ,,Vím,že si mezi sebou moc nerozumíte,ale skuste to vydržet pro misi,ano?" ,,Mizuri-sama,ale vždyť on tu vůbec není potřeba,možná jen pro to,aby mě naštval!" zvolala Mizuki ,,Radši pojďte nebo nakonec dorazíme pozdě." vložil se do toho Kiro. ,,Od tebe si nenechám rozkazovat." zasyčel Asogi ,,Ach jo,tak dobrá." vzdala to Mizuki. ,,Pokusím se s "ním" spolupracovat za podmínky,že se přimluvíte u otce,že už nás takhle nikdy nedá do stejného týmu,Keitaro-sama." řekla. ,,Jestli je to všechno,co chceš.......a prosím říkej mi Kiro." usmál se Keitaro. ,,S váma je opravdu těžká spolupráce,budu rád,až to skončí." vzdychl Mizuki. ,,Plně zdílím tvé názory,tak pojďme." sykl Asogi a odvrátil zrak od Keitara.Ten se jen lehce ušklíbl a všichni se vydali po svahu dolů do vesnice.


Procházeli kolem rodinných domů obchodů a kolem nich občas proběhlo pár hrající si dětí.,,Ach,to přináší vzpomínky." řekla najednou Mizuki.,,Vzpomínky?" opáčil Asogi. ,,Ano vzpomínky,dřív jsem tady žila." vysvětlila. ,,Tak to vysvěluje,proč se pořád tak rozhlížíš a culíš jak idiot." řekl Asogi. ,,Pokoušíš se mě vytočit?" sykla. ,,Nenapravitelní." vzdychl Mizuri a ohlédl se na druhé dva společníky.Kiro šel úplně vzadu a nedůvěřivě se na Asogiho mračil.Přeci jen,upíři nejsou zrovna osoby,kterým by lidé mohli věřit.Mizuri se snažil očima vyhledat Saiku,ale nikde ji neviděl.Po chvíli se mu zdálo,jako by slyšel zastřípění kovu.,,Slyšels to taky?" dohnal ho Kiro a šel teď vedle něj. ,,Jo,někde se bojuje a Saika zmizela." ,,chvíli jsme cestovali spolu,takže už jí trochu znám a řekl bych,že příčinou boje je ona." prohlásil Kiro. ,,Tak to pojďme omrknout,ještě zmobilizuju ty dvě hašteřící se děcka před námi a vyrazíme tam." řekl Mizuri.O chvíli později už mířili směrem k hluku.Když dorazili za roh jedné budovy,všimli se dvou bojujících postav.Jedna z nich byla Saika,ta druhá byla dívka s úhlově černými vlasy,až na zem,svázanými v culíku se dvěma širokými prameny z obou stran hlavy sestřiženými do délky loktů.Co vyslaný tým zarazilo,byli oči a uši.Uši byli tvarem lehce do špičky,z niž leve ucho měla propíchané několika piercingy.Oči měla šedé a zornice úzké a černé,od nich se přes tvář táhly tři páry černých pruhu zaříznutých do špičky.Očividně měli co dočinění s démonem třídy A.Ona dívka stála na místě a nehnutě pozorovala těma ďábelskýma očima polodémonku,co vždy jen o vlas unikla jakýmsi řetězům.Černé řetězy se hýbali sami od sebe.Nějaké se objevili a jiné naopak zmizely.Občač se objevila nějaká zbraň a snažila se zasáhnout Saiku.Ale ta byla neobyčejně mrštná.Kdokoliv jiný by byl už možná mrtvý.Tým vyšel zpoza rohu a obě bojující dívky si jich až teď všimly.,,Zdá se,že konečně dorazili." promluvila černovlasá dívka a nechala všechny zbraně a řetězy zmizet.Znaky na jejím obličeji zmizely a oči nabrali normální černé barvy.,,Věděla si o nás?" zajímal se Mizuri. ,,Jo,tady má polodémonní přítelkyně mi už vše pověděla." řekla. ,,Nelíbí se mi,když mi říkáš "Polodémonní přítelkyně" je to krapet urážející." zabručela Saika a seskočila z blízké zdi na zem,vedle démonky.,,Vy se znáte?" podivil se Kiro a uvolnit ruku,kterou pevně svíral rukojeť své zbraně. ,,Jistě,tohle je Amaya,démonní princezna." představila ji Saika. ,,Takže ty si věděla,kdo to je?Tos nemohla nic říct?" ptala se Mizuki. ,,Jo věděla a neptali jste se." opáčila klidně Duhová liška. ,,Pořád stejně tajnůstkářská,co?" zazubila se na ni Amaya. ,,Abych řekla pravdu,zrovna tebe jsem tu doopravdy nečekala.Myslela jsem,že týmová spolupráce není tvůj styl." ,,Pořád není,ale byla mi nabídnuta velkorysá nabídka,kterou rozhodně nepromarním." ,,Neříkej,že ti pak dá tu "věc"....." zatvářila se udiveně Amaya. ,,Mám slíbeno,říct si o co chci,když mi tu "věc" nedá,vezmu si ji sama." ,,To nemyslíš vážně,že ne?" ,,Ne." zasmála se Saika. ,,Hele,mohl bych dostat vysvětlení o co tu teď jde?" vložil se do toho Asogi. ,,Nechtěj vědět,tak pojďmě,tady kousek je hostinec,můžem tam přespat,sice je ještě světlo,ale jen z pohledu na vás začínám být unavená." usmála se Amaya při pohledu do jejich unavených obličejů.,,Nechápu to." zabručel zelenovlásek. ,,Ty nechápeš hodně věcí." ujistila ho Mizuki. ,,To od tebe nebylo moc pěkný." ,,Tak jdete vy dva?" zavolala na ně Amaya. ,,Jo,jasně."


Daichi se probíral starými hlášeními,když se najednou zarazil. ,,Ayame?" ,,Hm?" ,,Budu potřebovat tvou pomoc." ,,Myslela jsem,že tvá milá dceruška je oproti svému bratrovi moc nespolehlivá." ,,V některých věcech ano,ale věřím,že tenhle úkol splníš dobře." prohlásil Daichi s očima přilepenýma na jakémsi papíru. ,,Takže,co že to po mě chceš?" ,,Sežeň Moriko,vemte si sebou ještě někoho a vyražte k severní bráně." ,,A to jako proč?" nechápala. ,,Všechno to do sebe zapadá.Nejen podle starých hlášení,ale i podle nových hlášení s hlídkového oddělení." ,,Jak,všechno do sebe zapadá?" pořád nechápala Akane a sedla si na židli. ,,Vzpomeň si,tohle se už v minulosti jednou dělo,že?Když se podařilu jednomu z andělů ze zlatého řádu otevřít jednu z bran.Brány jsou čtyři,každá je na jedné světové straně.Kterou myslíš,že otevřel první?" ,,No Jižní,ale vždyť to o Ermine,je jen legenda,ne?Otevřela bránu,vešla na Zemi - do světa lidí a tam našla člověka,který byl schopný otevřít pátou bránu,ale pátá brána přece neexistuje.A Severní brána s tím přece vůbec nesouvisí." řekla. ,,No tak,co pak tě učitelé z historie nic nenaučili?Potřebuješ člověka,co má schopnost otevřít pátou bránu,ale aby moha být otevřená,musí být odpečetěny i ostatní čtyři,protože jsou na sebe navzájem napojeny." ,,Fajn,půjdu tam,ale nevěřím tomu,jasný?" řekla,rozloučila se s otcem a opustila místnost. ,,Ta jedna hloupá.....tuší vůbec,jak je nesmírně důležité ochránit brány a nedovolit otevření páté?" zamumlal si pro sebe nespokojeně a dál se věnoval svým papírům.


Téměř zarostlou lesní cestou procházelo několik lidí.V čele šlo malé dítě.Ikdyž mu mohlo být sotva deset působilo neobyčejně chytře a silně.Byla to dívka.Dlouhé hnědě vlasy měla volně rozpuštěné a na sobě měla zelené šaty.Najednou se zastavila. ,,Něco v nepořádku,Mitsuki-sama?" zeptal se jeden z mužů jdoucí po její pravé straně.Její oči rudě zažhnuly. ,,Vrátila se." ,,Kdo se vrátil?" ,,Potom,co jsem se proměnila,jsem si vzpomněla na všechno.Jak mě ona a její otec zradili,zapečetili mě a v lidské podobě se ztracenou pamětí dali do lidské rodiny. ,,Kdo je ona?" zopakoval zvědavě otázku muž.Nevraživě na něj pohlédla až se otřásl strachem. ,,Dcera krále démonů a moje starší sestra."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.