Jedna velká povídková kniha...


,,Doufám,že nikdy nenastane den,kdy...
se samo Menu rozhodne se smazat."

,,Jsem pacifistka,neuznávám násilí."
Při Bleachi: ,,Jo! Do něj,do něj! Dej mu! Zmlať ho už,sakra!"

,,Považuji se za vzorný příklad pro příští generace.
. . .
Pokud se jedná o yaoi."

Aktuálně:

Novinky povídkové knihy:


Připravuje se: 100% Playboy 4.díl (hotovo z 70%)
Možná Kahleet 6.díl -> poslední díl (možná) (hotovo z 0%)
Change me?! It never! 2.díl (hotovo z 45%)

Oznamy: Black Master se pozastavuje, protože ho přepisuju, jelikož jakožto a protože je to je moje první yaoi, který je ke všemu mnohem horší, než jsem si myslela, kýčovitější, nedomyslný a plný chyb a kravin.

Nové básničky:
Oznamy:

Pro zlepšení nálady: Anjel / Tady / Zde

Hudba:

Videa:


Puzzle týdne:



Diplomy: za Sb pro Konan-chan: bude






Black Master: Dark Star 15

24. července 2011 v 22:51 | Akira |  Black Master: Dark Star
Seera:
Za dva dny ve čtyři u kašny,no tak dobrá.Doufám že si ze mě Kazuya jen nevystřelil.Vešel jsem do školní zahrady,která byla hned nalevo vedle školní budovy.Šel jsem pečlivě udržovanou cestou a na rozcestí zahnul doprava ke kašně.Osoba,která tam stála,měl jsem jí čekat.Blbe,proč seš tak překvapenej?Když si mě všimnul trochu se zamračil.Já toho Kuzuyu zabiju.Čekal jsem strategickou poradu a teď,vůbec netuším,co mu mám říct!Trochu jsem to nedomyslel,když jsem říkal,že s ním chci mluvit a jsem rozhodnutý.Seiji se od mě rychle odvrátil a chystal se k odchodu.
,,Měl jsem to tušit.Ten Kazuya,jdu ho zabít." mumlal si pro sebe.Sřív než jsem si stihl uvědomit,co dělám,jsem ho bezmyšlenkovitě chytl za ruku.Tak se stalo,že jsme tam oba stáli jako úplní pitomci a drželi se v zahradě u super fontány obkvetlé černými růžemi....moment černými?Dřív než jsem stihl víc zaúvahovat o tomto jistě jinak úžasném jevu,Seji mi vtrhl do myšlenek.
,,Co je?Budeš mě takhle držet dlouho?Pusť mě." řekl,stále otočenej zady ke mě.
,,Proč.....proč seš na mě naštvanej?Nebo seš naštvanej na sebe,že ses mi jen tak vyznal a pak sis jednoduše zdrhl,páč si srab a nechtěl si slyšet odpověď?"
,,A ty se mi divíš?Když se vyzná kluk klukovi....Nemyslíš,že je to divný?Jakou odpověď bych měl asi tak očekávat?" protože jsem ho pořád držel za zápěstí,poznal jsem,že se začal třást.
,,Ty brečíš?" otázal jsem se.A fakt blbe,ty jeden vole,mysli taky občas.Na co máš jinak tu palici růžovou?
,,N...ne" otřel si obličej.Měl jsem toho dost.Lehce jsem s ním trhl k sobě a donutil ho tak,aby se podíval přímo na mě.
,,Hele..........řekni mi to,co jsi řekl předtím." pobídl jsem ho.Vykulil uslzené oči.
,,Proč?......Chceš mě tím teď trápit?Smát se mi?" oh my god,jak může být někdo takhle natvrdlej?
,,Prostě to řekni." zopakoval jsem.
,,M...miluju tě." zvlyknul.Udělal jsem krok k němu a pevně ho obejmul.Rozhodnul jsem se,definitivně.Opřel jsem se čelem o jeho rameno.
,,Dobrá práce,pitomče." uchechtnul jsem se,pak se k němu sklonil a dal mu letmý polibek na čelo.Nejsem typ,co by ho rovnou hodil chudáka do postele.Ten vypadal,že i tohohle má už dost.Pustil jsem ho ze svého drtivého sevření.
,,Pojďme domů,Seiji." usmál jsem se na něj.Pustil jeho zápěstí a jemně ho chytl za ruku a propletl svoje prsty s jeho.Chudák,byl z mého jednání asi trochu v šoku.To způsobilo,že jsem měl nutkání ho znovu obejmout a opět se ve mě probudily ony ochranářské city.Seiji byl vždycky slabší oproti ostatním,stal se tak středem šikany a hádejte,kdo ho pokaždý přišel zachránit?Ne nechvástám se,fakt.Druhou rukou jsem mu setřel slzy.Když se tak na mě díval,vypadal jako ono to malé bezbranné děcko s kupou odřenin na obličeji.
,,Seero,máš mě taky rád?"
,,Jasně,že jo." usmál jsem se na něj a načechral mu vlasy.Na ruku mi spadlo pár dešťových kapek.Oba jsme se bezděčně podívali na nebe.Záhy se hezky a romanticky rozpršelo........mmt!Co to kecám?Chtěl jsem napsat,že v ten moment začalo chcát jako konve s prasklym kropáčem!Vyslovil jsem to nahlas.Seiji se na mě podíval a konečně se usmál.
,,Zdrháme?Budem zlitý." navrhnul vesele.
,,Stejně budem,ale jo." odpověděl jsem stejným tóném a stále se držející za ruce a nevnímající okolní svět,jsme to vzali úprkem zpět na ubytovnu.Seiji,pořád a navždy tě budu chránit.To je slib.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.